Tato stránka je součástí webu Slavkuv.net Nejste přihlášeni   [ Přihlásit se | Registrovat ]

Přezdívka:    Heslo:       Skrýt

  Rozrůstají se jako matrix.
Luke (o právnících), 4-02
Hlavní strana
Epizody
Herci
Galerie
Download
Rozhovory a články
Kdopak to mluví?
Stars Hollow
Herci v jiných rolích
Titulky
Knihy
Soundtrack
DVD
Různé
Příběhy fanoušků
Jiné stránky

Povídací místo
O stránkách
 



Příběhy fanoušků
Všechno nejlepší, holčičko 1.
Autor: izzie

"Možná by ses mohl alespoň obtěžovat přijet, když jsi zmeškal moje narozeniny tolikrát, tak bys tu letos měl být. No tak, bude mi dvaadvacet. U toho nesmí můj kluk chybět. Máma chystá asi něco extra, protože zatímco minule stihla všechno připravit za týden, i když já o tom samozřejmě nevím, tak letos to připravuje už čtrnáct dní. Dokonce prý zapomněla koupit kafe do hotelu, což se jí nikdy nestalo, uklidila koupelnu a vykoupala Paula Anku - a už vážně nevím, co mám říct, abych tě donutila přijet... Tak něco řekni,proč pořád mlčíš?"

"Protože tě miluju."

"Já vím, já tebe taky, tak právě proto bys měl přijet, to se chceš až do smrti vyhýbat Stars Hollow? Nebo mámě? Nebo Lukovi? Zrovna se hádají, takže tam Luke nejspíš nebude. Prosím, Jessi."

"Já nevím, mám dojem, že se mě snažíš donutit, abych tam jel a musel se všem podívat do tváře a veřejně se jim omluvil, nechal se lynčovat, že jsem tě někdy před čtyřmi roky opusil a odjel do Kalifornie. Nikdy mi to nikdo z nich neodpustil a já se nechci nikomu zpovídat. A ještě k tomu budu muset tancovat, a to vážně nesnáším -"Jess se zarazil.Zjevně vyzradil něco,co neměl.

"Tancovat? Jak to víš? Tys mluvil s mámou? Víš co chystá? Mluv!"

Jess se to pokusil zamluvit. "Nevím, to mě jen tak napadlo, tvoje máma je šílená, takže počítám i s touhle možností."

"Dobře, tak já ti věřím," odpověděla Rory, i když se nezdálo, že by ji přesvědčil.

"Tak jeď už," pobídl ji Jess a Rory nastartovala a vyrazila směr Yale.


Procházeli zrovna kolem stánku s kafem, kde se Rory samozřejmě zastavila, aby si jedno koupila. Jess se jen diví, že se tak přátelsky baví s obsluhou.

"Co se divíš? Chodím sem už tři roky nejméně dvakrát denně. Známe se. Jsme něco jako rodina, jen s tím rozdílem -" Vtom se zarazila. Upřeně se dívala do průchodu, kde stál opřený o zeď Logan. A nebyl sám. Líbal se s nějakou vyspělou blondýnou.

"Co to -" Rory tomu nemohla uvěřit. Není to ani měsíc,co se rozešli a ještě nedávno musela od Logana poslouchat, jak mu hrozně ublížila a teď tohle.

"Děje se něco?" Jess si ještě Logana nevšiml a Rory doufala, že to tak zůstane.

"Ne, co by se mělo... dít?"

"Jsi mimo, tedy, víc mimo než obvykle poslední dobou býváš..."

"Nic se neděje, jen jsem si vybavila nějaký vzpomínky, však víš -"

"Ne, není to on?"

Rory zatrnulo, ale snažila se předstírat, že si ještě Logana ani jeho přísavky nevšimla, ale Jess ji prokoukl.

"Jak dlouho tam stojí?" Jess začal evidentně žárlit.

"Jessi, já nevím, nezajímá mě to, dobře? Jsem s tebou, tak toho prosím tě nech a pojď pryč."

"Rory!"

Pozdě. Logan si jich právě všimnul. Rory se ještě snažila Jesse odtáhnout pryč v neblahé předtuše problémů, ale marně.

"Hvězdo, neutíkej, chci s tebou mluvit."

Rory se rychle otočila k Jessovi a pošeptala mu, ať na ni radši počká v bytě. To už k nim ale přišel Logan, a podával Jessovi ruku.

"Čau spisovateli, jak se vede?"

"Logane, běž pryč, já s tebou mluvit nechci. Mluvili jsme tenkrát, všechno jsi mi řekl a já nemám náladu na jakýkoliv další rozhovor, ani, oh Bože, nic, rozumíš?"

Logan však nereagoval, otočený stále k Jessovi.

"Já tě varuju, pisálku, nedej se. Ona tě oblbne a nechá. To je jediný, co dokážou. Jsou krásný a okouzlující, ale zblbne tě tak, že pro ni uděláš cokoliv a ona tě odkopne, protože neví, co chce. Ale víš co? Já jí to teď ukážu. Hele hvězdo," přitáhl za ruku dívku, co se sní líbal v průchodu, zvedl jí ruku a Rory, uviděla prsten, který dal před měsícem Logan jí, ale ona mu ho vrátila." Na světě je spousta krásnejch holek,který chtějí Huntzbergera."

"Ale... wow, no, to tedy... Gratuluju." Rory je evidentně velmi šokovaná. "Jo, jo, takže, jo my půjdem. Jo, wow, páni. Wow."

Nová paní Hunsbergerová se zavěsila do Logana a ten se ještě na Rory otočil, chtěl něco říct, ale ona už tam nebyla.


"Nemůžu tomu uvěřit, že si ho někdo vzal."

"Nemůžu tomu uvěřit, že jí dal můj prsten. MŮJ, vím, že jsem ho odmítla a tudíž na ten prsten nemám právo, ale tohle není fér, ani vůči ní, nemyslíš?"

"Co? On tě požádal o ruku?"

"Vlastně, jo, když už o tom mluvíš, ano. Ale já jsem ho odmítla, nevím, vadí ti to snad?"

"Ne, ne, ne, vůbec ne. Jsi v pohodě?"

"Jasně, jsem v pohodě. Je mi fajn, fajn."

Přišli k Rory do pokoje, kde v té době nikdo nebyl, za což byla Rory vděčná.

"Ok, vezmi prosím tuhle tašku, zajdu si ještě pro laptop, počkej na mě v autě, jo?"

Když po chvíli vyšla na chodbu, snad nebyla ani překvapená, když tam uviděla stát Logana.

"Čau, dlouho jsme se neviděli. Tak hele, teď budu mluvit zase já, ano? Já to nechtěla skončit, vážně a myslela jsem, že to víš, ale asi ne. Ale stalo se a já mám Jesse, a Jess má krásný plány a je pro mě dokonalý. Možná nebyl před čtyřmi roky, ale teď je, je dokonalý, má plány, krásný, a já ho mám ráda. A ty máš manželku, což je po Big Brotherovi a nové desce Britney Spearse další věc, kterou já osobně nechápu, budu se snažit, ale asi to nepůjde. Proboha, Logane, mohl jsi dělat cokoliv, cokoliv si chtěl, ale proč ses musel ženit? Ne, víš co? Je mi to jedno, protože už spolu nejsme a to není, není, NENÍ MOJE VINA. Chtěla jsem s tebou být, moc. Ale ty jsi mě nechal jít. On ne. Jsem s Jessem šťastná, tak se nám nepleť do života, ano? Pokusím se tě nepotkávat, což bude těžký, protože je v celý týhle škole jen jedinej altanek s kávou, což si mimochodem připisuju na seznam věcí, se kterýma je třeba vážně něco dělat, a já kávu potřebuju, a ty zřejmě taky, takže...Musím jít. Vážně musím."

Otočila se směrem ke vchodu a odešla za Jessem.


Ve Stars Hollow

"Rory, jsi tu, díky Bohu, už jsme se báli, že nepřijedeš, čekali jsme tě včera... Jessi?Je to Jess Mariano?"

"Jo, Babette, je to Jess. Nevíš, jestli je máma v hotelu?"

"Jess..." Babette nemůže pochopit, že jsou zase spolu a zírá na Jesse jako na zjevení.

"Babette? Máma, kde je?"

"Jo,viděla jsem jí běžet do hotelu."

"Běžet? Ty jsi viděla moji mámu běžet? Ona běžela naposled před třemi roky, když nechtěla babičce vysvětlovat, proč nejí smaženého garnáta, a ta tomu nemohla uvěřit, a chtěla ji donutit ho sníst a ona - proč si připadám jako ve výloze?"

Kolem Roryina auta se začal stahovat dav lidí a nakukovat dovnitř, aby se každý na vlastní oči přesvědčil, že vedle ní skutečně sedí Jess.

"Tohle je děs, vážně, děs." Zatroubila a šlápla na plyn. Málem porazila Kirka, ale nevšimla si toho a mířila k hotelu.

"Ahoj, jsem doma, tolik jsi mi chyběla, mami, jsem doma!"

"Kdo jsi, a co jsi udělala s mojí dcerou?"

"Prosím?"

"Já tomu nemůžu uvěřit."

"Uvěřit čemu, mami, o čem prosím tě mluvíš?"

"Jess, Jess Mariano, o tom mluvím."

"Ty se zlobíš? Víš to už nejméně čtrnáct dní, proč jsi nic neřekla, když jsme si volali, ne počkej, nic neříkej, chtěla jsi mi to vyčíst osobně, že? Nemůžu tomu věřit, myslela jsem, že jsi s tím smířená, no tak nejsi ráda, že už nejsem s Loganem, neměla ho ráda a babičku trefí, to je dobrá zpráva, ne?"

"Vítej doma."

"Díky. Jess je tu. Je venku a chci aby jsi na něj byla milá, dobře?"

"Rory, zlato, já se přeci nezlobím, jen jsem chtěla vidět, jak si tohle rozhodnutí obhájíš. Teď vím, že jsi moje dcera."

"Nechtěla jsem ti to říkat, ale teď, když už to víš, tak ti to tajit nebudu. Chyběla jsi mi, mami."

"Ty mě taky, dcero."

"Neříkej mi tak, nebo ti budu muset začít vykat a bude to jak z románu Jane Austenové."

"Přivedeš ho sem, do jámy lvové?"

"Radši ne, jedeme domů, dám si tam věci a pak možná zajdeme k Lukovi. Pokud se mu tam tedy bude chtít."

"On nemá jméno?"

"Jdu pryč."

"Nějaké mu dáme. Co třeby pan Darcy, nebo sir William?"

"Seberu ti všechny dívčí romány a vrátím ti je, až dospěješ. Ahoj."


Je něco málo před čtvrtou ráno a Lorelai schází ze schodů do pokoje, kde spí na pohovce Jess. Nejdřív se tomu diví, ale pak si uvědomí, že na ni Rory čeká, a tak Jesse vyhnala na gauč. Jde si do kuchyně pro kafe a v tom k ní přijde Jess.

"Lorelai..."

"Jessi, ahoj, vyděsil jsi mě. Co je?"

"Já, chtěl jsem Vám říct, já... To co s Rory dělám, já... Myslím to vážně, chci abyste to věděla."

"Jako bych tohle už někde slyšela," zamumlá si Lorelai pro sebe a vzpomene si na své první rande s Lukem.

"Prosím?" Jess se nechytá.

"Nic, dík, ale Jessi, jestli jí ublížíš, tak se osobně postarám o to, abys toho do smrti litoval. Jasný?"

"Jo, jasný." Jess je mírně zaražený a beze slova odchází zpátky do pokoje.


"Všechno nejlepší, holčičko."

"Ahoj."

Lorelai si lehne k Rory do postele a Rory ji chytne za ruku.

"Nemůžu uvěřit tomu, jak rychle rosteš."

"Vážně? Mně to připadá pomalé."

"Ne ne, věř mi, je to rychlé. Tak, co si myslíš, jakej je zatím tvůj život?"

"Myslím,že je to docela fajn."

"Nějaké stížnosti?"

"Chci aby všichni otrapové vypadli z mého života."

"Zapracuju na tom."

"Tak co,vypadám starší?"

"Jo, to jo. Nemůžu uvěřit, že před pár lety jsem ležela v úplně stejné pozici, jen jsem měl velké nafouklé břícho a nateklé kotníky a ječela jsem jako siréna. Víš, co si myslím?"

"Co?"

"Jsi to nejúžasnější dítě a nejlepší kamarádka, jakou holka může mít."

"Nápodobně."


Ráno ve Vážce Lorelai organizuje poslední detaily Roryiny oslavy a přichází Jess, jestli může pomoct. Lorelai se zdá divné, že ho tam Rory poslala a tak přiznává, že ona o tom neví. Lorelai ho škodolibě posílá k Taylorovi pro zmrzlinu a Jess spěšně odchází. Lorelai na něj ale volá a ptá se, jestli něco náhodou nechtěl.

"No vlastně, vlastně ano. Chtěl jsem se zeptat, co jste si myslela o Loganovi a jeho zasnoubení s Rory."

"Neměla bych ti to říkat, ale vidím,že je Rory šťastná, tak doufám, že mě nezklameš. Logana jsem ráda neměla, ale Rory ho milovala a to mi stačilo. Nejsem správná osoba, která by měla někoho kritizovat ohledně zrušení svatby. Proč se ptáš, nemyslím, že - Ne! Jessi, to neuděláš, teda... Musím si dát kafe."

"Chci znát váš názor. Rory na něj dá."

"Jestli je to, co jsi včera říkal pravda, tak si dělej, co chceš."


Na oslavě v domě Gilmorových děvčat se všichni skvěle baví, je tam celé Stars Hollow, Chris s Gigi, a dokonce Richard a Emilly. Rory je nadšená.

"Promiňte, nechci rušit zábavu, jen bych chtěl pronést malý proslov. Tohle jsou po dlouhých letech první narozeniny, které trávím se svou dcerou a její matkou a říkám po pravdě, byl jsem hlupák, že jsem si je tolikrát nechal ujít. Vím, že všichni v tomhle šíleném městě máte Rory i Lorelai rádi a doufám, že mě tu budete alespoň tiše trpět, protože s Rory hodlám trávit i další narozeniny. Díky, že jste mě neukamenovali ani po mně neházíte shnilá rajčata."

Společnost se dokonce začala i smát a ze své židle se zvedl Jess. Všichni zatajili dech a Lorelai chytla Chrise za ruku. Věděla, co se Jess chystá udělat a nevěděla, jestli mu to raději neměla zatrhnout.

"Myslím, že ta rajčata si schováváte pro mě.Vím, jste na mě ještě všichni naštvaní, že jsem tuhle krásnou, úžasnou, okouzlující bytost opustil, někdy před čtyřmi roky a dlouho jsem tu nebyl, ale teď tu jsem, miluju ji víc, než kdy předtím. Ona mi odpustila a doufám, že to uděláte i vy. A teď, chtěl bych..." Otočil se k Rory a vytáhl něco z kapsy.

"Lorelai Leigh Gilmorová, chceš si mě vzít?"



Pokračování příště...



Průměrné hodnocení příběhu čtenáři (23x):
výborný velmi pěkný pěkný podprůměrný hrozný


0
TOPlist
© 2006–2017 Slávek Müller