Tato stránka je součástí webu Slavkuv.net Nejste přihlášeni   [ Přihlásit se | Registrovat ]

Přezdívka:    Heslo:       Skrýt

  Být oloupaný, to je ošklivá smrt.
Rory, 3-12
Hlavní strana
Epizody
Herci
Galerie
Download
Rozhovory a články
Kdopak to mluví?
Stars Hollow
Herci v jiných rolích
Titulky
Knihy
Soundtrack
DVD
Různé
Příběhy fanoušků
Jiné stránky

Povídací místo
O stránkách
 



Příběhy fanoušků
První kafe
Autor: Walome

Zavřela dveře od malého zahradního domku stojícího na dvoře patřícímu k hotelu Nezávislost.
"Mami?" ozvalo se zevnitř.
Znovu dveře otevřela. "Copak, srdíčko?"
"Co když se budu nudit? Můžu jít do hotelu?"
Lorelai poklekla ke své dceři. "No samozřejmě. Buď můžeš jít za Sookie nebo za Miou."
Malá Rory přikývla. "Dobrá. Tak prozatím si budu číst Mrtvé duše."
Lorelai se usmála, pohladila dcerku po jemných vlasech a odešla. Přešla po dřevěném mostě přes průzračné jezírko a pokračovala dál.


Musela v tomhle městě najít nějaké dobré kafe. To byl pro ní úkol dne a rovněž životní priorita. Dorazila do středu města a zahlédla malé železářství. Když se však podívala pozorněji, všimla si žluté vývěsky s nápisem "Luke's". Za výlohou se pohyboval zarostlý muž ve flanelové košili a jeden jeho pomocník, rovněž tam stály stoly a židle.
Lorelai pokrčila rameny a vešla.

Bylo tu plno, až na jeden stůl, ze kterého se právě zvedli zákazníci. Posadila se na plastovou židli a prohodila k okolo jdoucím muži ve flanelce. "Potřebuji kafe," řekla.
"Počkejte, dámo," odvětil jí rychle a už spěchal k okýnku, kde na výdejovém parapetu ležel talíř se smaženým sýrem a hranolkami.
"Jenom kapku kafe, prosím!" žadonila dál.
"Počkejte, až na vás přijde řada."
"Vy to asi nechápete. Pro mě je kafe něco jako pro rybu voda. Pro ptáka vzduch..."
"...pro pštrosa písek," skočil jí do řeči. "Chápu."
"Asi ne tak docela," nadechla se Lorelai. Než muž stihl vyřídit další objednávku, napadla jí jedna věc.
"Jaké jste znamení?" zeptala se.
"Proč to chcete vědět?"
"Prostě mi to povězte."
Muž si povzdechl. "Střelec," řekl a už byl pryč, aby sklidil prázdný talíř z jednoho ze stolů. Když se vrátil k neodbytné ženě, strčila mu do ruky kousek horoskopu vytrženého z novin.
Pod střelcem bylo napsáno: "Dnes potkáte otravnou ženskou, dejte jí kafe a ona vypadne."
Usmál se. "Právě jsem vám ho chtěl přinést."
"Ten horoskop si schovejte," mrkla na něj.
"Proč?"
"Přinese vám štěstí."
Muž se zasmál, položil před ženu veliký šálek a ze skleněné konve jí nalil kávu.
"Bůh vám žehnej."


Když se bistro trochu vylidnilo, Lorelai přišla k pultu, aby zaplatila.
"Jste tu nová?" zeptal se.
"Ano. Pracuji v hotelu Nezávislost. Jsem Lorelai."
"A," uvědomil si muž a utřel si ruku do zástěry uvázané okolo pasu. "Luke. Ale to jste si mohla přečíst na vývěsce u vchodu."
"To máte pravdu, ale stejně tak by tu mělo stát železářství. Není to nebezpečné? Podávat míchaná vejce a riskovat, že si hosté vyrazí zuby o šrouby..."
"Můj otec tu měl železářství, já tu udělal jídelnu."
"Aha," přikývla chápavě žena. "No, kafe máte dobrý, takže se asi ještě někdy stavím."
"Dobře," přikývl Luke a pohledem vyprovázel mladou ženu ze svého bistra.




Průměrné hodnocení příběhu čtenáři (41x):
výborný velmi pěkný pěkný podprůměrný hrozný


0
TOPlist
© 2006–2017 Slávek Müller