Tato stránka je součástí webu Slavkuv.net Nejste přihlášeni   [ Přihlásit se | Registrovat ]

Přezdívka:    Heslo:       Skrýt

  Kdybychom byly gazely, pily bychom z kaluží jako první.
Rory, 2-20
Hlavní strana
Epizody
Herci
Galerie
Download
Rozhovory a články
Kdopak to mluví?
Stars Hollow
Herci v jiných rolích
Titulky
Knihy
Soundtrack
DVD
Různé
Příběhy fanoušků
Jiné stránky

Povídací místo
O stránkách
 



Příběhy fanoušků
A jsme si kvit
Autor: Kaczita

Je 7:00 hodin v pátek ráno. Starshollowské obyvatelstvo je už na nohou. Kirk, momentálně pracující jako listonoš, už rozhazuje noviny, Gipsy už je v zápalu rozbitých aut, Luke se už otáčí v bistru a vyhlíží Lorelai s Rory. Konečně se za půl hodiny rozletí dveře a dovnitř vchází děvčata oblečeni jako muži. Lorelai má knír, kulaté brýle, vlasy má skryté pod blonďatou mužskou parukou a pod bílou košilí tuny polštářů tak aby tu vypadalo, že je značně kulatější.

Rory si vyčesala vlasy pod klobouk, měla decentní knír a krátkou bradku, zesílené obočí takže... no, vlastně měla jedno srostlé obočí a byla stejně kulaťoučká jako Lorelai. Dokutálely se k tomu nejbližšímu stolku a usadily se. Luke, stále ochromen děvčaty, stál za pultem u kasy a nezmohl se na slovo.

"Obsluží nás někdo?" křikla Lorelai hlubokým, chraplavým hlasem.

Luke se vzpamatoval a rozešel se ke stolku.

"Čím mohu posloužit?" zeptal se a bál se odpovědi.

"Dal bych si 15 malých šálků kávy... a ty můj drahý příteli?" podívala se na Rory , a ta udělala džentlmenské gesto, které mělo znamenat, že si dá to samé.

Když kávu vypily, Rory se podívala na své kapesní hodinky a svým extra hlubokým hlasem pověděla svému "příteli", že by již měly jít, jinak nestihnou aukci a odpolední odpočinek. Když odcházely z bistra, Luke šel za nimi aby se Lorelai zeptal, co to vyvádějí, avšak Lorelai ho předběhla. Prudce se k němu otočila a začala ho vášnivě líbat. Když skončili, Lorelai se odkutálela ven a od té chvíle se Lukovi obsluhovalo mnohem hůř. Obzvlášť, když si něco objednával nějaký muž.


Pomalu, ale jistě přicházel večer, a to znamenalo i večeře u Loralainých rodičů.

"Ta cesta ze Stars Hollow až sem před tenhle dům hrůzy je taky krátká," řekla Lorelai, když dorazily před dům rodičů.

"Mami, jely jsme sem tři hodiny,protože jsi 8x špatně odbočila," odvětila vzbuzená Rory.

"To ne já, to naše auto, ani jemu se nechce stát na těchto dlaždičkách. Cítí z nich podpatky mé matky," odpověděla Lorelai s nepatrným úšklebkem.

Děvčata vystoupila z auta.

"Mami, slyšíš to?" zeptala se Rory.

"Jo, jestli myslíš to, jak naše auto skuhrá, že chce pryč, tak to slyším... Oooo, co to je??" I Lorelai uslyšela zvuk... spíše ty zvuky. U Gilmorových byla párty.

Lorelai opatrně zazvonila. Dveře se rozletěly a mezi nimi stála Emily oblečená jako malý růžový zajíček. "Mami co... co to máš na sobě?"

"Děvčata konečně jste tady. Tady máte obleky, rychle se převlečte a přijďte za námi do obývacího pokoje."

Asi po hodině se děvčata odhodlala vyjít z Lorelaina dřívějšího pokoje. Z Lorelai se stala šedá myšička a z Rory baletka. Vstoupily do obývacího pokoje a nevěřily vlastním očím. Roryn dědeček měl na sobě masku kocoura a momentálně sváděl babičku. Jinde se dělo něco podobného.

"Mami, to je babička?... Mami, to je dědeček?"zeptala se Rory nedůvěřivě.

"Ne zlato, tohle jsou nějací divní lidé, které jsem nikdy neviděla a nejlepší bude, když si dojdeme pro věci a půjdeme pryč".

Avšak pozdě. Když to Lorelai dořekla, uviděla jí Emily a začala na ni mávat tak silně, že se všichni otáčeli pouze na ně. Děvčata byla středem pozornosti po celý večer.


"Konečně jsme doma," vydechla si Lorelai, když za sebou zabouchla jejich domovní dveře. Poodešla pár kroků, když tu něco zvoní u dveří. Otevře a tam stojí Luke. Ten na ní nejdřív kouká jak na zjevení, neboť se Lorelai ještě nepřevlékla.

"Tak ona to opravdu udělala," řekl a začal se pomalu, ale stále intenzivněji smát.

"Kdo to udělal?" zeptala se Lorelai nechápavě.

"No já nevím, jestli ti to mám opravdu říct, bojím se totiž, že bys zardousila mě i tvou matku," odpověděl Luke v obrovském návalu smíchu. Lorelai na nic nečekala, chytila ho za jeho kostkovanou košili a vtáhla ho do svého bytu. "Sedni," křikla rozzuřeně a šla do kuchyně. Po chvilce se zase vrátila a v rukou měla koření jménem pepř. Prudce usadila Luka do křesla.

"Rory ,můžeš mi jít prosím tě pomoct?" křikla Lorelai, když přestala zvládat Luka. Rory přišla i s Loganem. "Výborně, jste dva. Rory, ty chytni Lukovi jednu ruku, já chytím druhou a Pohane ty se prosím postarej o jeho nohy. Začne vyslýchání.

RORY: "Mami,ale proč?"

LORELAI: "Je spolčen s mojí matkou."

RORY: "Dobře,ale proč tohle?"

LORELAI: "Po dobrém by mi to stejně neřekl."

LUKE: "Lorelai, já ti to povím i bez pepře."

LORELAI: "Luku řekni ÁÁÁ."

LUKE: "Neřeknu..."

LORELAI: "Rory, otevři mu pusu."

RORY: "Ale, mami..."

Rory poslušně otevře Lukovi pusu.

LUKE: "Ehh hmm loooo grrrr."

Lorelai vsypala asi hrst pepře do Lukových úst.

Poté se na malou chvilku rozhehlo domem naprosté ticho. Za chvilku však začal Luke prskat.

LORELAI: "Tak, teď mluv... tohle bylo takový malý trápení za to, co mi za chvilku řekneš, protože už teď vím, že to bude ošklivé."

Luke, když viděl, že by dostal další dávku, se raději rozpovídal.

LUKE: "No tak dobře. Když jsi tenkrát přišla do bistra s Rory a byly jste obě oblečené jako muži...(Logan, který moc nevnímal předchozí situace, náhle zvedl hlavu, přestal držet Lukovy nohy a začal se stupňovaně smát.) ... no nevěděl jsem sice, co to zase vy dvě provádíte, ale potom, když jsi mi dala tu pusu před zákazníky...všichni si prostě mysleli, že jsem gay.Tak jsem se ti chtěl pomstít a zavolal jsem Emily, protože jsem věděl, že je dneska pátek a ta vaše veselá večeře. Emily souhlasila, ale nevěděl jsem, co udělá... tohle se jí ale povedlo."

Později se tomu smáli všichni, a aby byla ještě větší sranda, Gilmorova děvčata se znovu nasoukala do mužských obleků a všichni vyrazily ven. Promenádovali se před Patty, obíhali Kirka a Gipsy sedali do aut. Nakonec se vydali do půjčovny filmů a půjčily si DVD s fotkou dvou kulatých gentlemanů, neopomněli ani bistro, kde si vzali plno kafe a koláčků. Poté se vydali zpět domů a udělali si moc pěkný večer...




Průměrné hodnocení příběhu čtenáři (19x):
výborný velmi pěkný pěkný podprůměrný hrozný


0
TOPlist
© 2006–2024 Slávek Müller